Výcvikové stáje Heřmanův Městec

Výcvikové stáje Heřmanův Městec

• provozní doba duben-říjen: pátek, sobota, neděle 9:30 – 16:00, začátky prohlídek každou hodinu ve skupině max. 10 osob, vstupenky se prodávají online https://www.nhkladruby.cz/, rezervace nelze
• tématem prohlídky je historie, prohlídka gala sedlovny, postrojovny a výcvik koní
• více informací na webu https://www.nhkladruby.cz/ nebo na tel. 720 934 840 - paní Chaloupková, služby pro veřejnost a komunikace

Trocha historie...

V roce 1579 založil Rudolf II. z importovaných starošpanělských a staroitalských koní v Kladrubech nad Labem hřebčín. Z nich vznikl kůň kladrubský. Dík šlechtitelským postupům se dochoval v této podobě jen u nás. Původně se chovali ve více barvách, později pouze v černé a bílé. Jedním z jejich typických znaků je těžší klabonosá hlava a kohoutí krk. Pro své vznosné držení těla sloužil hlavně jako kočárový kůň. Černý vozil kněžskou šlechtu a bílý světskou. V roce 1931 bylo celé černé stádo odsunuto do velkostatku spišského biskupství, odtud po několika letech na jatka. V roce 1938 se profesor Bílek rozhodl jejich chov regenerovat. Nejdříve v Průhonicích a od roku 1946 ve Slatiňanech a Heřmanově Městci. Hřebčín ve Slatiňanech byl dříve majetkem knížete Auersperga, v Heřmanově Městci knížete Kinského. Ve Slatinaněch jsou chovní hřebci, matky a hříbata do odstavu. Jako odstávčata jdou do hříbárny ve Slavicích a jako tříleté do výcvikového střediska v Heřmanově Městci. Na závěr 1-ročního výcvikového období jsou koně zhodnoceni odbornou komisí v zápřahu ve voze, v kočáře a v jízdě pod sedlem. Koně, které komise neuzná do chovu, se prodávají na aukcích zákazníkům domacím i do ciziny. Zájem je dost velký. Před několika lety byl prodán hřebec jen podle fotografie do Spojených státu amerických.

I když se říká, že kůň je vedle psa nejlepším přítelem člověka, je práce především v počátku výcviku, při obsedlání a zapřahání značně riziková. Navíc zaměstnanci musí mít kradrubskou školu a hlavně lásku ke koním. Pracovní sedlovna se používá denně. Jsou zde uzdečky a sedla běžného typu pro zajíštění výcviku koní pod sedlem. Nad obrazem pardubické lovecké společnosti je hlava laně, která byla při posledních parforsních honech uštvána. Po stranách jsou hole pro koňské polo. Na dalším obraze je bývalý jockey klub.

Následuje postrojovna. V jejím vybavení jsou různé druhy postrojů. Kočárové postroje poprsní-maďarské, dále chomoutové nebo-li anglické, moravské a po knížeti Kinském gala postroje zdobené stříbrem a znaky šlechtického stavu. Dečka se zvonky se dávala na koně v zimě, když se jezdilo na saních. K ovládání koně se používá několik druhů udidel, například udidla, když kůň vyplazuje jazyk (to je zlozvyk), udidla páková - liverpoolská páka, udidla vyvazovací. Obrazová výzdoba představuje zašlou slávu původních zakladatelů a majitelů hřebčína, roku Kinských. V sedlovně i postrojovně jsou obrazy představujcí účastníky honů - rodiny Kinských, císařovnu Alžbětu, knížete Windischgrätze a hraběte Thurn-Taxise.

Heřmanoměstecké panství bylo v majetku několika šlechtických rodů. Rod Kinských ze Vchynic a Tetova se stal majitelem v roce 1828. V roce 1875 byl psotaven hřebčín, který svou moderností budí obdiv i dnes. Na starosti měli zaměstnanci každý jednoho, nejvíce dva koně. Všechno muselo být v naprostém pořádku. Takzvaná gala sedlovna je vybavena, kromě několika ohlávek, předměty výhradně po Kinských. Různé druhy sedel: dámská sedla, na kterých se sedělo v sukni ze strany, sedla na hraní pola a na vysokou školu. Opět několik druhů udidel - páková (kombinovaná), fugy, která se používala hlavně při hraní pola a pelheny. Když jezdec spadne z koně a zůstane mu noha ve třmenu, je to často pád smrtelný. Už tenkrát měli bezpečnostní třmen dámský, třmeny s gumičkou (dětské) - když došlo k nehodě, gumička praskla nebo se uvolnila a následky pádu nebyly tak tragické. Elektrický bičík na koně: baterie je z roku 1912 a je na ní napsáno německy: devíti měsících, pokud nebude mít napětí čtyři volty, je třeba ji vrátit a bude vyměněna za novou. Obrazy dokumentují chov koní a jezdecký sport - a samozřejmě rodinu Kinských. Muž v cylindru je děd Kinských, nad krbem je mladý Kinský, který jako třináctiletý náhle zemřel. Poníka dostal k vánoclm - devedli mu ho až do prvního poschodí zámku pod stroměček. Jezdec, který hraje polo, je poslední Kinský, který byl majitelem panství.

Kinští byli i jinak slavní. Oldřich se zůčastnil pražské defenestrace a vlastnoručne vyhodil z okna Martinice a Slavatu. Vilém byl v roce 1634 zavražděn s Albrechtem z Valdštejna v Chebu. Filip byl nejvyšším kancléřem Království českého a spoluzakladatel matice české (r.1831). Karel byl první a jediný Čech, který zvítězil s koněm Zoedona na Velké liverpoolské v roce 1883. Oktavián se podílel na založení Velké pardubické (tento dostih poprvé odstartován v r. 1874) Štěpán Kinský byl v roce 1715 vyslán ke korunovaci francouzského krále Ludvíka XV., kde se proslavil jako slavný šermíř. Vlasta Pittnerová, narozena 9. června 1843, potomek české rodiny hrabat Kinských, dostala v roce 1905 Nobelovu cenu za literaturu. heřmanoměstecký zámek, hřebčín a celé panství bylo v majetku Kinských do roku 1945.